Recorded in Kdyně, Czech Republic, 2001 and 2003
12 tunes from Brittany, France and one Czech surprise! Playing time 0:51:51
Line up:
J.O.Macháček - fiddle,guitar, djembe, viola
J.A.Vyšata - harp, bombard, clarinet, philicorda
Jakub Siegl - guitar,vocals
Jan Brabec - bouzouki, tin whistle, djembe, vocals
Kristýna Franková - flute, vocals
Antonín Mužík - bodhrán
Eva Šustrová - flute and recorder
Neige Pruvost - vocals
Dan Eberle j.h. – double bass
V létě roku 2001 se s námi Neige rozloučila a odjela zpátky do Bordeaux, ale ještě před tím jsme jednoho jarního víkendu zašli do studia a natočili základy jejích bretonských a francouzských písniček. Neige byla v té době nemocná se zády a to se poněkud neblaze projevilo i na jejím zpěvu, který možná nebyl tolik jistý jako obvykle. Přetáčet už ale nešlo, neboť Neige byla pryč, a tak jsme se k tomuto hrubému materiálu vrátili asi po roce a půl a začali dodělávat. Snažili jsme se, aby CD mělo odlišný zvuk od prvního, a aby bylo jednolité co se týče nálady. Původně jsme chtěli pozvat hodně hostů, ale nakonec jsme si vystačili s jedním (zato výborným) – Danem Eberlem . Dan nám za jedno dopoledne skvěle zabasoval na kontrabas a dodal tak na cédéčko hloubky, které některým z nás scházely již na prvním CD. Evička točila flétny již v požehnaném stavu, a tak je požehnané i její parádní solo v La blanche biche. Potom jsme nahráli dvě instrumentálky: Gavotte des Montagnes/An dro jsme běžně hráli na koncertech již dříve a De la Basse - Bretagne byla kdysi dávno v plánu pro Neige. My si na ni vzpomněli a přearanžovali ji pro dvě kytary a tin whistle asi dva měsíce před natáčením. Zvukově, náladou i aranží se trochu vymyká ostatním skladbám, a asi díky tomu a také kvůli jejímu názvu jsme ji zvolili jako titulní skladbu. Týna dokončila svoje flétnové party v samotném závěru natáčení a zároveň spolu s Kubou nazpívala českou lidovku Lída, Lidunka. Tu jsme zařadili jako bonus na konec, protože ji máme rádi, občas ji hráváme na koncertech a…a zkrátka nám přišla vhodná na konec cédéčka. Všeuměl Antonín do ní nahrál klarinet, a tak zní úplně jinak než na našich vystoupeních. Antonín kromě harfy zvládl také hru na bombard (tradiční bretonský dechový nástroj s vlhkým jazýčkem) a klávesovou Philicordu, jež dodala obzvlášť depresivní atmosféru do již tak dost ponurých písní Marv Pontkalleg a Kan bale an A.R.B.
I když je pár písní rychlejších, celkově je album spíše pomalejšího, poklidnějšího rázu, nejsou na něm žádné klasické „sety“ a asi ani nezní příliš tradičně. Má trochu modernější zvuk ale stále je ryze akustické.
Booklet namaloval tehdejší bodhránista Tonda Mužík. Moc se mu povedl. Jeho temnější modré barvy dobře ladí s náladou alba a když se dobře podíváte, můžete na přístavním molu najít malinkou postavičku odcházející Neige…(Tak to alespoň tvrdí Tonda a ten to přece musí vědět, když je autor.)
Řekli o něm:
Rinceoirí – virtuální obchod : Většina skladeb z toho alba jsou bretonské tradicionály, ale lze zde najít také jednu českou lidovou. Autorsky přispěl na CD J.O.Macháček skladbou Le loup, kterou by s ohledem na taneční rytmus nebylo těžké zařadit mezi historické gavotty. Skupina využívá k interpretaci zpívaných skladeb rodilou mluvčí. Aranže jsou plně v režii Poitínu jako tělesa, které využívá k interpretaci hudby poměrně širokou škálu nástrojů. Důvod, proč si koupit toto CD: Hudby s bretonskou muzikou je na zdejším hudebním trhu pramálo. Poitíni se dobře poslouchají a i když většinu písní znám již z jiných zdrojů, rád si pro toto CD sáhnu.
Tady si můžete stáhnout ukázky z našeho druhého cédéčka:
V případě, že vás ukázky zaujaly, můžete si CD objednat tady: jking@fst.zcu.cz